Zatímco musher závodí ....

O víkendu se musher honil za tituly na závodech MČR, zatímco jeho obětavá a skromná žena cajdala v pracovní bundě po kennelu a s radostným úsměvem krmila psy, co neběželi. Musher mi předem oznámil, že všechno bude v pohodě, protože mi tam nechal jenom "šišíky" (rozumějte: štěňata) a "dědky" (rozumějte: psy v důchodovém věku). Maso mi tam nachystal do barelu, takže mi prý z domova stačí donést kanystr s teplou vodou. Namítala jsem trochu, že autem ke kennelu ve sněhu nedojedu a s vodou se mi nechce tahat, ale musher mě naučil takový fígl, že si kanystr připnu na psí vodítko a po sněhu ho táhnu naprosto bez námahy. Takže, jestli mě někdo z vás v sobotu po obědě zahlédl na vycházce s kanystrem na vodítku, ráda bych upozornila, že mi ještě nepřeskočilo a vůbec, že to byl musherův nápad. Na kennelu probíhalo všechno hladce, protože už jsem samozřejmě ostřílená a zkušená, dokonce jsem i našla barel s masem, který byl tak trochu laškovně schovaný ve stínu za chatičkou a vedla k němu žertovná ledová dráha, na které se mi při roznášení misek několikrát rozjely nohy. Trochu zabrat mi dalo umísťování "šišíků" do kotců po vyběhání, protože Ponožek, Podkolenek a Buba bydlí spolu ve štěněčím dvoukotci, zatímco Štěpánka bydlí samostatně. Ale poznejte Štěpánku v hordě 4 černých téměř identických osmiměsíčních psích výrostků, kterým navíc není snadné rozumně vysvětlit, že už se dostatečně vyběhali a nyní se mají odebrat každý do svého kotce. Nalákala jsem je tedy všechny pohromadě na plné misky a pak se v předklonu snažila nakukovat jim pod bříška, abych jedinou a spolehlivou cestou rozpoznala fenečku. Oni celou záležitost samozřejmě pojali jako zábavnou hru, navíc jsem z ledové dráhy měla bundu i kalhoty polité od masa, což dodávalo naší zábavě jistou bonusovou hodnotu. Ve Štěpánčině kotci tedy skončil nejdřív Podkolenek, který se dlouho statečně tvářil jako fenka, mezitím mi ale utekli z dvoukotce všichni ostatní (tradičně jsem zapomněla, že dvoukotec disponuje dvěma vchody a jeden nechala otevřený) a já s mylným pocitem vítězství zjistila, že zatímco domnělá fenka je zavřená, ta správná Štěpánka se mi právě mile opírá tlapami o ramena a něžně mi zoubky sbírá z bundy kousek masa. No, nakonec jsem za použití dvojnásobné dávky krmení dokázala štěňata roztřídit. Trochu se sice přežrali, ale zato skončili všichni zavření ve správných kotcích. Jo a jestli mě někdo viděl, jak v sobotu v podvečer táhnu domů z procházky na vodítku kanystr, tak upozorňuji, že jsem byla psychicky vyčerpaná po třídění "šišíků" a prostě si jen neuvědomila, že prázdný kanystr není nutné tahat na vodítku, ale že se dá unést normálně v ruce. A navíc, jak znovu připomínám, byl to musherův nápad !


0 zobrazení

  • Black Facebook Icon
  • Black Instagram Icon

© 2023 by The Mountain Man. Proudly created with Wix.com