Co nového u musherů

No, dlouho jsem se neozvala, tak si lehce zrekapitulujme, co je u nás nového. Já jsem podstoupila zákrok na stomatochirurgii, kde jsem podle pokynů neustále zvedala ruku na znamení, že slibovaná absolutní bezbolestnost zákroku se úplně nedostavila, ale nebylo mi to mnoho platné. Když jsem vylezla, vmetla jsem musherovi, že moje neustálé potíže s chrupem jsou podle zákonitostí celostní medicíny naprosto jasným signálem, že mám všeho už "plný zuby" a on mě vzal kolem ramen a povídal, že je to jasný a že se mám vykašlat na svou práci a jít raději dělat na plný úvazek s ním. Celodenní práce se smečkou mě prý jistě celkově ozdraví. No, asi všichni chápou, že to snad radši s těmi zuby nějak vydržím.. I ve smečce jedeme na vlně drobných potíží: Štěpán je neustále trochu olezlý a Bobík odmítá stravu, dokud mu prý nedovolíme obšťastnit hárající fenečku. Musher mu vysvětluje, že by si měl najít nějakou jinou zábavu, protože zkrátka není tím pravým obšťastňovacím kandidátem a dokonce mu pohodil celé kuřátko jako rozptýlení a malé odškodnění, ale Bobík zůstává neustále neoblomný a zarputilý. Kuře tedy dostal Rampa, který už se k hárajícím fenečkám neupíná a Bobíkovi se pohrozilo studenou sprchou a zavedením kapačky. No a u nás doma se Miluše vrátila z běžného poběhání si po zahrádce celá zakrvácená. Krev měla na hlavě, na zádech i na boku. Vběhla hned do pelíšku, klepala se a nasadila předsmrtný výraz. Volala jsem hystericky na mushera, ať mi rychle běží pomoct, že nám ji asi někdo postřelil nebo se snad porvala s nějakým jiným zvířetem, co já vím, od krve byla úplně celá a já na to rozhodně neměla nervy. Musher na mě ze dvora houkl, ať nehysterčím, že se prý jen pokoušela tak usilovně vylízat bednu od masa, až ji na sebe převrhla a protože ji nedokázala setřást, běhala s bednou na zádech asi 10 minut po zahradě, než ji osvobodil. No, tak jsem ji jen umyla a v duchu se omluvila zrzavému kocourovi od sousedů, případně jakémukoli jinému potencionálnímu útočníkovi, kterého jsem měla ve velkém podezření a požádala Milušku, aby se příště netvářila, jako že je na pokraji smrti, až se zase umaže od masa. A jako bonus přidávám jednu novinku z musherova pasteveckého podnikání. Žofince se narodilo jehňátko. Musher jí tedy trochu vytknul, že jiné ovečky mívají i více dětí a že tajně doufal v jehňátka dvě, ale i tak se z jednoho malého přírůstku dokázal velmi radovat. Jen jméno vybral dle mého názoru dost nešťastně. Zavání to totiž opět tím, že do budoucna žádná jatka, protože kdo by jedl Anežku, že... Já teda ne... Tak vítej v naší rodině, Anežko, u nás se ti nemůže nic stát. Jednou zemřeš stářím a kdyby ti už nešlo kousat, musher ti trávu předžvýká, neboj se nic...



27 zobrazení

  • Black Facebook Icon
  • Black Instagram Icon

© 2023 by The Mountain Man. Proudly created with Wix.com