Autodoprava musher&žena

Hledím velmi překvapeně na datum, kdy jsem psala poslední zážitek z mého švédského jazykového okénka a stydím se, že jsem se na tak dlouho odmlčela. Nemyslete si, že se u nás nic neděje, všechno to frčí takovou rychlostí, že už jsem nejmíň šestkrát musela ořezávat tužku, abych si vše poznamenala do deníku. Takže dnes si beru k ruce svůj deník a o pár poznámek se s vámi s dovolením podělím... 10.května: Naši novou švédskou fenku Yang bylo potřeba přejmenovat, protože musher nemá rád cizí jména a potřebuje pojmenovávat pejsky tak nějak mile, aby ho to pohladilo po duši. Zkrátka potřeboval jméno, které by pasovalo ke všem těm Bohouškům, Evženům, Pinďům, Bobíkům, Čertíkům a Bertíkům. Nakonec se rozhodl pro domácké a vlídně znějící jméno "Skicklig flicka". Mám takový pocit, že původní jméno Yang bylo možná praktičtější, ale nemůžu to říkat nahlas, protože za Skicklig flicku prý můžu já, která jsem to v minulém článku tak rozmázla, že jak jí prý vidí, nic jiného než Skicklig flicka ho prostě nenapadne. No, takže ve druhém kotci zprava u nás na kennelu, hned vedle Zuzanky, Štěpánky a Fifinky bydlí společně Libuška a Skicklig Flicka. Ráda se mazlí a musher jí ochotně v náručí hýčká a šeptá jí do ouška: "ty moje malá flicko..".



12.května: Ultrazvuk potvrdil těhotenství Zuzanky. Ačkoli vyvolený otec Liborek se původně vůbec nezdál být zaujat nabídkou plození štěňat a zatvrzele obšťastňoval pouze Bohouška, nakonec si to rozmyslel (když se Bohoušek nekoukal) a akt provedl. Musher tvrdí, že to chtěl od začátku, jen prostě věděl, že ho musher do svatebního kotce vpustil o několik dní dříve, než by bylo potřeba, protože je prostě extrémně chytrý, proto zájem nejevil. Když ho tam pak pustil napodruhé v ten správný čas, Libor se okamžitě měl k činu. No budiž, já stejně vím svoje...., prostě se Bohouš nekoukal, to je celý...




25.května: Krmím smečku, protože musher si odjel pod krycím názvem "schůze musherského klubu" zapařit s jinými mushery. Před jeho odjezdem jsem dostala pokyn, že si mám z mrazáku v garáži nabrat 46 kuřat a naházet je psům, což jsem také vzorně provedla a naznala, že tento způsob krmení je mi o dost sympatičtější, než když musím rýčem v sudu míchat čtvrt metráku masa s dvěma kýbly rýže. Zádrhel nastal pouze u Čertíka, který mě trochu překvapil tím, že kuře neokusoval jako ostatní, ale jak ho chytil, hned ho spolkl bez kousání. Pak jsem si ale vzpomněla, že v létě takhle bez jediného skusu asi za 5 vteřin zhltal kýbl jablek a že prostě žere takto ve stylu anakondy neustále. Nechala jsem ho tedy spokojeně trávit, uklidila si telefon, kterým jsem hodlala volat veterinární pomoc a raději hlídala Flicku (s vaším dovolením jí nebudu kvůli úspoře místa v textu nazývat celým, i když krásným jménem), která moc a moc chtěla kromě svého kuřete taky porci Libuščinu. Tu také nakonec ukořistila, ale upustila u toho z tlamy kuře svoje, které jí zase vyfoukla Libuška, takže všechno dobře dopadlo a já mohla vyrazit k domovu, kde jsem pak chytře pochopila signál (plechovka s barvou stojící uprostřed dvora) a vypnula jsem mrazák se psím masem na další den. Osobně se domnívám, že lísteček s nápisem: "vypni mrazák" připnutý na ledničku magnetem by postačil, ale musher má rád výzvy a libuje si v šifrách. K jeho velkému štěstí si ho vzala kreativní žena se smyslem pro dobrodružství a šifry....



9.června: Musher si na pondělí vyjednal práci na dodávku, což je moc fajn a my jsme za to doma všichni rádi, že se činí. Bohužel k výkonu práce mu chyběla ta dodávka, což by jiným lidem jistě zabránilo na pondělní práci kývnout, nikoli tak musherovi. Promnul si ruce a prohlásil, že je třeba za víkend sehnat dodávku z druhé ruky s co nejmenším stupněm hniloby a se značně omezeným rozpočtem a že je to výzva. Na celý pátek pak zasedl k počítači, odkud si z různých bazarových stránek vypsal poznámky s kontakty (například: Chomutov - kraksna ale málo najeto, Hranice nM. - shnilý Dukato, v neděli nejezdit, mají křtiny, Hradec - působí jako vrak.... a tak podobně). Pak jsme společně mým autem objížděli republiku ("No, řekni, kdy sis takhle naposledy zajela do Krušných hor?"), protože kdyby náhodou musher auto zakoupil, musel by s ním odjet a někdo musí domů odřídit to moje, že.. . Nakonec jsme dodávku skutečně koupili a to v Táboře ("To jsi ráda, že jsem tě vyvezl do jižních Čech, viď?) a byla velká radost, že vůz není téměř vůbec shnilý, má jen několik drobných závad, jako že nejdou zavřít zadní, ale ani boční dveře, zezadu je nabouraný ještěrkou a skoro nic tomu nesvítí. Všem těmto závadám se musher coby automechanik amatér dnes úspěšně pověnoval, z čehož bych hlavně zmínila leštění totálně zašlých předních světlometů. Vzala se na to technika - bruska s nataženým leštícím kotoučem a zubní pasta značky Odol. V reálu to probíhalo tak, že si na světlomet vytlačil něco zubní pasty, kterou pak bruskou rozmetal po celé ulici. Pán, který jel kolem na kole, to schytal na lýtko a já do vlasů (to mám prý za to, že ho u všeho krvelačně fotím). No tak, pasta z plotu, silnice a chodníku jistě brzo oprší, hlavně že vůz je profesionálně upraven a připraven na výkon. Autodoprava "musher & žena" je vám od zítřka k službám...



0 zobrazení

  • Black Facebook Icon
  • Black Instagram Icon

© 2023 by The Mountain Man. Proudly created with Wix.com